Přes dvacet pět let se zabývám analýzou hospodářských a politických procesů. Během této práce jsem došel k závěru, že použitelné poznatky lze získat pouze tehdy, když naprosto nezaujatě analyzujeme výchozí situaci. Zastávám názor, že je třeba svět vidět takový, jaký je a nikoliv takový, jaký bychom si přáli, aby byl. Na této bázi  lze formulovat spolehlivé předpovědi pravděpodobného hospodářského a politického vývoje a odvodit od toho praktická doporučení pro mé zákazníky.

Pomocí této metody se mně (v rozporu s naprostou většinou expertů) podařilo předpovědět zánik komunismu čtyři roky předtím, než k němu došlo. K tomuto tématu jsem se vyjádřil v článcích a ve své první knize.

Jako příklad správné předpovědi z poslední doby může sloužit krize evropské měnové unie.V Čechách jsem ji zveřejnil v časopise „Týden“ (číslo 6/2002)

„Ekonomicky zaostalí členové měnové unie nebudou moci vyvážet jak drahé a nekvalitní výrobky, tak levné pracovní síly; pokusí se vyvléci ze svěrací kazajky eura požadavkem zvýšené finanční pomoci, nebo hrozbou vlastního zadlužení. Ti, kteří se pojmy jako „výkon“ a „spořivost“ příliš nezatěžují, pomocí společné měny přenesou zodpovědnost za své hospodářské problémy na bohatší členy měnové unie. Již dnes slyšíme ozvěnu budoucích tirád politických demagogů typu Jörga Heidera proti příživníkům, parazitujícím na cizím blahobytu. Zavedení společné měny vyvolá přesně ty nacionalistické nálady, kterým chtěli otcové evropského sjednocení jednou provždy zabránit. Okázalý rozmach měnového sjednocení přináší sémě nebezpečí politického rozvratu. Euro má politické sjednocení Evropy urychlit. Ve skutečnosti se stane jeho překážkou.“